Vítejte na stránkách Sboru dobrovolných hasičů Mnichovo Hradiště

   I ve městě Mnichově Hradišti došlo v červnu 1875 k založení sboru a to po příkladu královského sousedního města Mladé Boleslavi a Turnova. S heslem ,,Vlasti ku cti, bližnímu k ochraně“ se sešel sbor uvědomělých muží lidumilných, jenž z čisté lásky k bližnímu uchopil se myšlenky za vytvoření sboru dobrovolných hasičů. Dne 6. června 1875 se ustavil první Dobrovolný hasičský sbor a 10. června 1875 byla požádána městská rada o propůjčení stávajícího hasícího nářadí obecního a zapůjčení zámecké stříkačky. Dne 29. června 1875 vzal sbor s potěšením na vědomí, že je již přihlášeno 89 členů činného a ochranného mužstva. První stejnokroj se sestával z kožené přilby se žlutým kováním, režné plátěné blůzy s červenými výložkami a kovovými plamínky a z červených spodků. 5. května 1876 se spolkovou místností stal hostinec ,,U Matesů“. Rok 1876 zůstane pro hasičstvo památným, neboť 25. května 1876 byl vydán zákon království Českého o policii požární, ve kterém přihlíženo též je sborům hasičským a o úpravě jejich poměrů k obci.

Tolik úvodní slovo z historie zapsané v naší vzácné knize sboru dobrovolných hasičů.

   Činnost dobrovolných hasičů nemůže být v podstatě jiná, než užitečná, neboť tak, jak v prvopočátcích tak i dnes je zaměřena na ochranu a záchranu lidských životů a majetku.

   Z let minulých tak nelze nevzpomenout, že již v roce 1900, měl sbor 96 činných členů. Zasahoval při 53 požárech. Z dalšího výčtu činností našeho sboru v letech minulých nelze opomenut účast sboru v roce 1926 při záchranných pracích v obci Dneboh, kde došlo ke katastrofálnímu sesuvu půdy. Později pak došlo k účinné pomoci při likvidaci následků ničivého krupobití v roce 1941 a pak pomoc při záchranných pracích při povodni v roce 1947. Takto bychom mohli postupně uvádět další příklady pomoci dobrovolných hasičů jak při živelných pohromách, tak i likvidacích požárů  v rámci regionu města i okresu. Kromě toho je také nutno uvést, že sbor iniciativně vystupoval i v rámci konání různých oslav společenského charakteru a slavností, což jak je nám známo, se bez dobrovolných hasičů neobešlo. Rozkvět sboru nastal v období let 1957 až 1967, kdy se aktivita sboru projevovala i v oblasti soutěží v požárních disciplínách. Soutěží se zůčastňovala družstva mužů, dorostenců a žáků, která dosahovala pěkných umístění v okresních soutěžích. Družstvo dorostenců pak dosáhlo v historii našeho sboru nejvýraznějšího úspěchu v roce 1957, kde se probojovalo až na celostátní soutěž v Olomouci. V těchto letech stáli v čele sboru pan Josef Bobek, Josef Cidlinský a Alfréd Sasák. Byla to asi jiná doba, ale každý člen sboru hasičů, tehdy požárníků, byl hrdý, že je členem sboru, neboť v té době bylo jen na nich, jakým způsobem byla požární ochrana ve městě a okolí zajištěna. V následujícím období pak došlo v důsledku generačního problému k poklesu aktivity, mladí členové nebyli natolik fundovaní, aby převzali funkce zajišťující zdárný chod sboru. Sbor takto ,,přežíval“ až do roku 1970, kdy bývalí žáci a dorostenci sboru převzali pomyslné žezlo a členská základna se začala stabilizovat. V roce 1975 se činnost a stabilita členské základny ukázala při pořádání zdařilých oslav 100. výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů Mnichovo Hradiště. Začaly se znovu úspěšně plnit veškeré úkoly na úseku prevence, údržby techniky a zařízení, jakož i vlastní budovy požární zbrojnice, která se v roce 1983 počala přestavovat. V tomto období pak ve vedoucích funkcích sboru pracovali František Donát, František Kysela, Miroslav Nayperk, František Špička a Milan Kroužil.

   Kromě výše uvedených nesmíme opomenout i těch, kteří velkou měrou přispěli k aktivitě našeho sboru. Bohužel již nejsou mezi námi, ale jejich jména, ti kteří je znali nezapomenou. S úctou v dnešní den pak musíme vzpomenout na Pavla Bukvičku, Miroslava Nayperka, Vladislava Vrabce, Jaroslava Semlera, Františka Donáta, Josefa Bukvičku, Marii Vrabcovou, Alenu Macounovou, Alfréda Sasáka, Václava Beneše, Lídu Rajtrovou, Jiřího Ševra, Ladislava Šimka a Jaroslava Zimu, kteří svými funkcionářskými schopnostmi a aktivitou by byli velkou hybnou silou v současnosti.

   Život a činnosti našeho sboru po roce 1983 se dále rozvíjely i přes některé změny ve vedení sboru. Naše organizace dobrovolných hasičů v té době patřila mezi aktivní na všech úsecích činnosti. Musíme si přpomenout úspěšnou činnost žen, které se svým družstvem v požárním sportu patřily mezi nejlepší na okrese a které velice úspěšně reprezentovaly nejen náš sbor, ale i město v rámci okresu a oblasti. Je příležitost za tuto reprezentaci sboru i města poděkovat Lence Komárkové, Míle Salamachové, Míle Vrabcové, Haně Žižkové, Janě Pichové, Jarče Zímové a Ivaně Loudové.

   V té době byla i velmi dobrá práce na úseku s mládeží, která se pravidelně zúčastňovala hry ,,Plamen“, o což se zasloužili jejich vedoucí a instruktoři Jan Franěk, Jana Fraňková, Míla Vrabcová a Petra Pilbauerová spolu s Jiřím Urbanem a dalšími členy sboru. Až do doby, kdy došlo k rozpadu tohoto mládežnického družstva a v důsledku nedostatku dalších fundovaných a proškolených osob, schopných věnovat svůj volný čas a organizovat činnost dětí.

   Dá se říci, že aktivita v oblasti soutěží se utlumila, ale objevily se jiné aktivity, které činnost našeho sboru prezentovaly v povědomí občanů. Mnozí si pamatují na velmi úspěšné ročníky ,,Poháru starosty města“ v požárním sportu, kterých se zúčastnilo i 50 požárních družstev. Tato soutěž probíhala za školou na Vrchlického návrší, kde byly ideální podmínky pro veškeré disciplíny požárního sportu. Nevíme, snad nepochopení vedení města v roce 1991 způsobilo to, že prostory hřiště byly ,,upraveny“ tak, že soutěže v požárním sportu již v žádném případě zde nelze konat. Tehdy stačilo málo a můžeme zde zodpovědně uvést, že na tomto hřišti při minimálních úpravach, podle návrhu hasičů, mohly být konány soutěže i krajského rozsahu.

   Jestliže hovoříme o historii, nelze opomenout družební styk s hasiči bývalé NDR z města Friedland, který spočíval ve výměnných letních táborech dětí a vzájemných návštěvách členů. V současnosti udržujeme družební styk s hasiči z Erzhausenu u Frankfurtu nad Mohanem, se kterými bylo uskutečněno již několik vzájemných návštěv a seznámení se  s jejich činností.

   Po roce 1989 zbrojnici vystavěnou v akci ,,Z“ členy sboru, radnice převedla z majetku města Hasičskému záchrannému sboru a od té doby byli dobrovolní hasiči v Mnichově Hradišti dá se říci ,,nájemníci“.

   Při pohledu do historie té mladší je nutno připomenout, že s nástupem vedení Městského úřadu do funkce starosty Jaroslava Myšky a místostarosty Jaroslava Koloce došlo bez jakékoliv nadsázky ke zlepšení podmínek pro činnost našeho sboru. Vedení města se spolu s představiteli sboru zaměřilo na ustanovení činnosti zásahové jednotky a jejího kvalitního výcviku, což vedení města plně podporovalo a doufejme, že bude podporovat i nadále.

   Téměř profesionální výcvik zásahové jednotky se ukázal být platný při katastrofální povodni v roce 2002, kdy naše jednotka byla vyslána do rizikových oblastí v okrese Mělník a určena k zásahu pro obce Zálezlice a Kozárovice. Kromě toho členové jednotky zasahovali ve Spolaně Neratovice a zúčastnili se některých záchranných akcí v Kralupech nad Vltavou. Hlavní činnost jednotky byla v obci Zálezlice, kde pomáhala při likvidaci následků povodně. Jednalo se o náročnou práci, kde se střídala dvě družstva v pětidenních intervalech a vždy po pěti členech zásahové jednotky. Poté následoval velký požár bývalého podniku LIAZ v roce 2004, u kterého byla naše jednotka samozřejmě přítomna. Z těch dalších velkých zásahů stojí za zmínku např: povodně v roce 2010 na Frýdlantsku, kam vyjíždělo 5 členů naší jednotky  na 7 dní, další povodně kterých se jednotka zůčastnila, byly na Mělnicku v roce 2013 konkrétně Lužec nad Vltavou, kde zasahovalo celkem 11 členů jednotky a z posledních zásahů z letošních letních prázdnin (2015), kdy se dá se říct nepřetržitě jezdilo na požáry lesů a polí bych vyzdvihl zejména požár lesa na Branžeži, který byl pro zasahující hasiče velice fyzicky náročný, protože se nacházel v těžko přístupném terénu (pro představu: jako kdyby hořelo na Drábských světničkách).

   I ostatní členové nezařazení do této jednotky se podílejí na činnosti sboru zejména na akcích pořádaných hlavně pro děti v našem městě. Jedná se o Dětský maškarní bál, Pálení čarodejnic, Dětský den, Hradišťská šlápota, Pohádkový les a Mikulášská nadílka, tyto akce spolupořádáme s místními spolky (je to: 2. ZŠ, Domov dětí a mládeže, Divadelní soubor TYL a Skauti) a za to jim patří dík.

   Určitě stojí za zmínku i historická technika, kterou náš sbor disponuje. Jedná se hlavně o automobilovou stříkačku Daimler Benz z roku 1942, který je naší chloubou.

   Výjezdová jednotka disponuje zejména cisternovou automobilovou stříkačkou Tatra 815, která byla v roce 2008 repasována a poslední rok také požární plošinou Škoda 706 RTH o výšce 20 metrů, která nám byla převedena od Hasičského záchranného sboru.

   Začátkem roku 2015 se náš sbor a výjezdová jednotka přestěhovaly z původní stanice HZS, kde nám skončila nájemní smlouva, do zrekonstruovaných prostor po bývalých technických službách. Město zažádalo o dotaci od Středočeského kraje a uspělo. Kraj zaplatil materiál a členové jednotky i SDH tyto prostory upravili pro účely nové zbrojnice se zázemím. Na těchto úpravách odpracovali členové obou subjektů zhruba 4000 brigádnických hodin. Práce byly prováděny svépomocí ve volném čase.Město zažádalo o dotaci od Středočeského kraje a uspělo. Kraj zaplatil materiál a členové jednotky i SDH tyto prostory u

Město zažádalo o dotaci od Středočeského kraje a uspělo. Kraj zaplatil materiál a členové jednotky i SDH tyto prostory upravili pro účel nové zbrojnice se zázemím. Na těchto úpravách členové obou subjektů odpracovali zhruba 4000 hodin. Práce byly prováděny svépomocí ve volném čase.

pravili pro účel nové zbrojnice se zázemím. Na těchto úpravách členové obou subjektů odpracovali zhruba 4000 hodin. Práce byly prováděny svépomocí ve volném čase.